SDH Rozsedly
Rok založení: 1933
Členská základna: 38
Starosta: Jaroslav Jiřík
Velitel: Bohumil Polanka
V naší obci došlo k ustavení místního Hasičského sboru Rozsedly dne 23. července 1933. Tomuto ustavení předcházela schůze valné hromady obecního zastupitelstva, kterou svolal občan Václav Polanka, rolník Rozsedly č. 20. Na schůzi se sešli následující občané: Václav Šperl č. 46, Václav Vintr č. 24, Václav Chalupný č. 9, Josef Hromádka č. 57, Ladislav Vintr č. 22, Tomáš Kříž č. 6, Čeněk Fuks st. čeněk Fuks ml. č. 19. Svolavatel schůze, Václav Polanka, oznámil přítomným, že byl pověřen obecním zastupitelstvem k ustanovení hasičského sboru. Přítomní rozhodli svým souhlasem, aby se sbor ustanovil. Poté přistoupili k volbě ustavujícího prozatímního výboru. Byl zvolen v tomto složení: Josef Hromádka - starosta sboru, Václav Polanka - jednatel, Josef Žíla - velitel, Ladislav Vintr - podvelitel, Václav Šperl - pokladník. Členy výboru byli zvoleni: František Hlaváč, Josef Zíka, Václav Chalupný, Tomáš Kříž. Revizory účtu byli zvoleni: Václav Vintr, Čeněk Fuks. Všichni zvolení přijali volbu s tím, že jsou prozatímními funkcionáři sboru, a že definitivní volby budou provedeny až na valné hromadě, která bude svolána ihned, jakmile obecní zastupitelstvo schválí spolkové stanovy. Schůze byla ukončena s přáním, aby sbor dobrovolných hasičů zahájil svoji aktivní činnost s tím, že se zapojí všichni občané dobré vůle coby členové sboru. Na základě tohoto ustanovení byla svolána na 12. srpna 1933 první řádná valná hromada v hostinci u Vondrášků. Schůzi zahájil starosta sboru a přivítal 16 přítomných členů s konstatováním, že valná hromada byla svolána dle řádných stanov, a že je usnášení schopná. Dále se ujal slova jednatel a oznámil valné hromadě, že stanovy sboru, které zpracoval prozatímní výbor, byly předloženy obecnímu zastupitelstvu a jednomyslně schváleny. Na základě těchto stanov se přistoupilo k řádným volbám výboru sboru dobrovolných hasičů. Tento výbor byl zvolen na 3. roky v následujícím složení: Josef Hromádka - starosta sboru, Václav Polanka - jednatel, Karel Staněk - velitel, Ladislav Vintr - náměstek velitele, Václav Šperl - pokladník. Za přísedící členy sboru byli zvoleni: Václav Chalupný, František Hlaváč č. 21, Tomáš Kříž, Karel Hanus. Jako náhradníci: Václav Vintr a Čeněk Fuks. Všichni zvolení volbu přijali. Na schůzi bylo dále usneseno, aby byl sbor vybaven motorovou stříkačkou a výboru bylo uloženo, aby v tomto směru bylo jednáno s obecním zastupitelstvem. Dále bylo uloženo, aby ze členů sboru byli vybráni ti, kdož mají být informováni a vyzbrojeni pro hasičskou službu. Bylo schváleno, aby k tomuto účelu bylo vybráno 12 mužů včetně velitele a jeho náměstka. Členy sboru se na základě ustanovení prozatímního výboru v červenci 1933 stali tito občané: Čeněk Fuks ml., Josef Hromádka, Jan Hrádek ml., Karel Hanus, Bohumil Haininger, František Hlaváč č. 21, František Choulík č. 43, Tomáš Jiřík č. 48, Antonín Jiřík č. 15, Karel Kříž, Jan Kolář, Matěj Kříž, František Kojzar, Václav Kolář, Václav Polanka č. 20, Václav Polanka č. 49, Jan Rejšek, Karel Randák, Karel Staněk, František Randák, Tomáš Šimáček, Václav Šperl, Jan Voráček, Václav Vintr st., Václav Vintr ml., Ladislav Vintr, Josef Zíka, Josef Žíla ml. Všichni členové se přihlásili za členy činné až na Jana Rejška a Tomáše Šimáčka, kteří se přihlásili za členy přispívající. Další schůze byla svolána na 24. srpna 1933 a zúčastnili se jí i členové obecního zastupitelství. Svolání této schůze se stalo na žádost pana Bohumila Máry, továrníka na motorové stříkačky v Táboře, který se na schůzi dostavil, aby seznámil přítomné členy s výrobou motorových stříkaček a jejich výkonem. Dále projevil ochotu, že tuto stříkačku předvede v naší obci tak, aby z výkonu jeho stroje mohl býti vzat úsudek pro zakoupení této stříkačky. Přítomnými členy sboru a obecního zastupitelstva mu bylo přislíbeno, jestliže dojde k rozhodnutí o zakoupení stříkačky, že bude v objednávce počítáno s ním. Přítomný Mára slíbil, že podá písemnou zprávu s podrobným technickým popisem, cenou a cenou výzbroje pro 10 hasičů. Na den 21. září 1933 byla svolána schůze výboru společně se schůzí obecního zastupitelstva. Na schůzi bylo schváleno zakoupení požární motorové stříkačky dvoukolové na pneumatikách a 300 m konopných hadic. Obec se zavázala, že na koupi stříkačky bude vyplaceno 20 tisíc hotově a dále, že převezme záruku za zápůjčku sboru a placení úroků, kterou sbor uzavře u místní kampeličky. Na schůzi se znovu dostavili továrník Mára, který tak jako v předešlé schůzi vysvětlil z jakého materiálu stroje vyrábí a jak se jeho stroje všude osvědčují. Přitom poukázal na to, že nejspolehlivější informace může podat sbor z Nezdic, který má jeho stříkačku zakoupenou. Jeho nabídka na bezplatné předvedení stroje byla přijata a zakoupeno bylo od něho 300 m hadic, aby stroj mohl býti v naší obci řádně vyzkoušen. Továrník Mára přislíbil, že předem oznámí den, kdy bude stříkačka v obci předvedena. Pan Mára přivezl 30. září 1933 svoji motorovou stříkačku do obce za tím účelem, aby ji mohl předvést místnímu sboru hasičů. Za tímto účelem byla stříkačka postavena vedle lávky k potoku pod mlýnem pana Vondráška. Ke stříkačce byla připojena 1 savice a k jednomu výtokovému hrdlu vody bylo připojeno 225 m hadic, které byly nataženy směrem proti kopci na nejvyšší bod na Šárku. Na konci těchto hadic byla namontována proudnice, kterou byla voda vystřikována do výšky cca 30 m. Mimo to byla připojena 1 hadice 25 m dlouhá na druhé výtlačné hrdlo a ukončena proudnicí. Stříkačka pracovala bezvadně a klidně při výkonu o tlaku v hadicích 10 atm. Tomuto předvedení stříkačky byli přítomni zástupci hasičů župy a to: František Hálek, Theodor Fuks, František Gajer a Eduard Gintergr, kteří výkon stroje všestranně pochválili. Na dotaz jednatele místního sboru Václava Polanky, co soudí o výkonu stroje, odpověděl zástupce župy František Hálek: "Něco lepšího pro Vás a Vám doporučit nemůžeme, neboť strojem jsme sami překvapeni." Na základě tohoto skvělého předvedení stříkačky bylo pak jednáno o uzavření smlouvy o koupi stříkačky s panem továrníkem Márou. Koupě na to pak byla uzavřena a podepsána smlouva jednak zástupci obce a jednak zástupci sboru. Tím byla zakoupena pro sbor první motorová stříkačka dvoukolová na pneumatikách se vším příslušenstvím, dle nabídky pana továrníka, se dvěma mosaznými dvojáky, jedním žebříkem hákovým, plachtou na stříkačku a 15 m kepru na pracovní obleky, to vše za 22 tisíc korun s dodáním až na místo. Dle kupní smlouvy uzavřené s firmou Mára bude tato stříkačka dodána sboru v první polovině roku 1935. Za účelem slavnostního předání stříkačky byla pořádána slavnost dne 6. května 1935. Slavnosti se zúčastnili i sousední hasičské sbory o celkové účasti 67 členů. Dále byla zakoupena od téže firmy výstroj pro 12 mužů v celkové hodnotě 2 456,55 Kč. Prvními uniformovanými hasiči v Rozsedlých byli: Karel Staněk, Ladislav Vintr, Tomáš Kříž, Matěj Kříž, Václav Chalupný, František Chmelenský, František Kojzar, František Choulík, Čeněk Fuks, Václav Polanka č. 49, Hrádek Jan a František Randák. Takto se rozbíhající hasičský spolek v Rozsedlech se na schůzi 17. ledna 1934 rozhodl pořádat I. Hasičský ples, který se bude konat 4. února 1934. Velitel byl pověřen, aby vše potřebné pro pořádání plesu obstaral. Ze zápisu sboru je patrno, že náš sbor byl od samého začátku šetrný a dobrý hospodář. V té době bylo v naší obci dost hudebníků, a tak při pořádání plesů nebo tanečních zábav vyšla hudba levněji. V r. 1938 se výbor na své schůzi usnesl požádat o půjčku 3 000 Kč na adaptaci hasičského skladiště, které se v tomto roce upravilo pro potřebu uložení stříkačky a ostatní hasičské výzbroje. První požár v obci, který hasičský sbor likvidoval, byl 1. ledna 1939. Požár vznikl u starosty Hromádky a Polanky Václava č. 20. Tento požární zásah byl prvním opravdovým křtem požárního sboru. V období 2. světové války byla činnost sboru omezena na nejnutnější činnost a potřeby obce. V poválečné době se sbor zaměřoval mimo své cvičební činnosti na pomoc zemědělství a průmyslu organizováním různých brigád. Během padesátých let se ve sboru vystřídalo několik členů, a to z důvodu úmrtí, vystěhování z obce nebo pro zaneprázdněnost. Z tohoto důvodu se vystřídali i členové výboru a tímto častým střídáním celková činnost sboru poklesla na minimum a jednotliví členové přestávali mít zájem o činnost. Aktivita sboru se prakticky zúžila na provádění preventivních prohlídek a organizování požárních žňových hlídek apod. Po překonání krize ve sboru byl zvolen v roce 1964 nový výbor a sbor byl doplněn několika mladšími členy. Od tohoto roku se činnost začíná zlepšovat, rovněž zájem o práci ve sboru je podstatně vyšší. Konají se pravidelně námětová cvičení ve sboru, sbor se zúčastňuje námětových cvičení i v okrsku, provádí se preventivní prohlídky, různá školení občanů, organizují se brigády jak na zvelebení obce, tak i na pomoc zemědělství. Vzhledem ke stáří první stříkačky došlo roku 1972 prostřednictvím OIPO v Klatovech k předání starší provozuschopné motorové stříkačky od požárního sboru Pačejov. Původní stříkačka z r. 1033 zůstává nadále majetkem požárního sboru v Rozsedlech. V roce 1976 náš sbor dostal novou stříkačku, kterou používáme dodnes. Protože v obci nebyl vhodný vodní zdroj, přistoupilo se v r. 1977 k výstavbě víceúčelové vodní nádrže. Při této stavbě byla většina prací provedena členy požárního sboru. Tato vodní nádrž byla v r. 1978 dokončena a slavnostně předána požárnímu sboru do užívání. Nádrž slouží nejen jako požární zdroj vody, ale i k rekreačním účelům našich občanů. Náš sbor měl rovněž problémy s přítahovým vozidlem, které se v posledních letech zvětšily z důvodu sloučení JZD a tím i odsunutím traktorů z obce. Proto jsme se na schůzi v říjnu 1980 rozhodli zakoupit vyřazené vozidlo Š 1203 od místního JZD. Toto vozidlo díky úsilí většiny našich členů bylo prakticky předěláno na nové, plně provozuschopné. A tak od jarních měsíců r. 1982 je náš sbor akceschopný i s odvozem na místo zásahu. Vozidlo bylo pořízeno s nízkým finančním nákladem, protože veškeré práce byly provedeny zdarma. Ačkoliv nepatříme mezi velké hasičské sbory, tak naše činnost byla a je dost bohatá. Pořádali jsme hasičské plesy, pouťové zábavy i silvestrovské zábavy až do roku 1992, kdy byla uzavřena hospoda a sál a nelze zde nadále konat tyto akce. Také jsme uspořádali několik společných výletů autobusem na různá místa naší republiky. Staráme se o hydranty v obci i o požární nádrž, kterou minimálně 2x za rok vyčistíme. Pomohli jsme s vybavením areálu u koupaliště pro děti, kam byl umístěn kolotoč, houpačky, skluzavka i vystaven přístřešek. Bez účasti hasičů si nelze představit ani činnosti a akce vedoucí ke zvelebení obce. Hasiči se podílí na výstavbě obecního vodovodu. Také na opravě obecního domu – výměna oken a nová fasáda. V roce 1993 jsme začali s rekonstrukcí přízemí obecního domu na hasičský klub. Pokračovalo se i v létech následujících. Byla postavena terasa před konzumem, pomáhali jsme při provádění nové fasády na hasičské zbrojnici. Bylo toho hodně, kde všude členové našeho sboru pomáhali při zvelebování obce. A to všechno začalo tenkrát v roce 1933, kdy se zakládající členové rozhodli, že založí Hasičský sbor Rozsedly. Dnes již není žádný mezi námi.
